Snížení rozdílů v odměňování o polovinu by zvýšilo globální zisky o 3,7 bilionu USD a mělo by pozitivní efekt na ambice a posílení postavení zaměstnanců
Praha, 16. března 2020 - Podle nového výzkumu společnosti Accenture existuje výrazný rozdíl mezi tím, jak management a zaměstnanci vnímají pokrok v oblasti rovných příležitostí. Vyrovnání rozdílů by firmám i jejich zaměstnancům přineslo značné výhody.
Zpráva nazvaná Getting to Equal 2020 : The Hidden Value of Culture Makers (2020 - Dosahování rovnosti: skrytá hodnota tvůrců kultury) - externí odkaz , která obsahuje výsledky průzkumu ve 28 zemích, uvádí, že se firmy nyní nacházejí ve zlomovém okamžiku. Zaměstnanci se o firemní kulturu zajímají stále více a myslí si, že je důležitá pro jejich rozvoj a úspěch v práci (to uvedlo 77 % žen a 67 % mužů). Podobně pro většinu vedoucích (68 %) je inkluzivní kultura na pracovišti zásadní pro úspěch jejich podnikání.
Zároveň jsou zde ve vnímání této otázky velké rozdíly: dvě třetiny vedoucích (68 %) se domnívají, že vytvářejí motivující prostředí, ve kterém lidé mají pocit sounáležitosti, ale pouze jedna třetina (36 %) zaměstnanců s tím souhlasí. Kromě toho je podíl zaměstnanců, kteří se necítí být součástí svých organizací, 10x vyšší, než si myslí jejich vedoucí (20 % vs. 2 %).
Většina vedoucích představitelů také řadí diverzitu a firemní kulturu až na nižší příčky žebříčku priorit své firmy. Přibližně tři čtvrtiny šéfů zařazují finanční výkonnost, uznání a kvalitu značky na přední místaale pouze 34 % z nich tam vidí diverzitu a 21 % kulturu.
„Vytváření kultury rovnosti musí být mezi předními položkami obchodní agendy. Začíná to stanoviskem, že diverzita je nejen správná věc, ale je i obchodní imperativ, který patří mezi strategické priority,“ řekla Julie Sweet, CEO společnosti Accenture. „Když se na pracovišti upřednostňuje kultura rovnosti, je to přínosem pro všechny – a výsledkem je to, že firmy více inovují a zaznamenávají vyšší růst.“
Snižování rozdílů, urychlení pokroku
Sladění vnímání šéfů a jejich podřízených by přineslo značné výhody. Každý – ženy i muži – by mohl postupovat vpřed rychleji a globální zisky by vzrostly o 3,7 bilionu USD.
Pokud by se propast snížila o polovinu:
- Podíl žen, které se cítí jako klíčové členky svého týmu se skutečným vlivem na rozhodování, by se z jedné čtvrtiny zvýšil na více než jednu třetinu.
- Míra loajality by se u žen zvýšila o 5 % a u mužů o 1 %.
- Podíl žen, které se snaží dosáhnout vedoucí pozice ve své organizaci, by se zvýšil o 21 %.
Výzkum je zvláště relevantní pro management firem, protože očekávání zaměstnanců se už budou jen zvyšovat: Zjistilo se, že firemní kulturou se zabývá více představitelů generace Z (18–20 let) než baby boomerů (poválečná generace, 55 let a více) – 75 % vs. 64 %.
„Odstranění rozdílů ve vnímání začíná u vedoucích pracovníků, kteří si musí uvědomit, že nějaké rozdíly existují,“ řekla Ellyn Shook, ředitelka oddělení lidských zdrojů v Accenture. „Pro šéfy firem je to příležitost, jak se spojit se svými lidmi a zapojit je – aby skutečně pochopili, jak se v práci cítí. Na základě toho, co je pro jejich lidi nejdůležitější, mohou vedoucí stanovit priority a podniknout kroky k odstranění rozdílů. Urychlí tak dosažení skutečné rovnosti pro všechny ve své organizaci.“
Tvůrci kultury
Zpráva identifikovala malé procento vedoucích pracovníků – tzv. „tvůrců kultury“ – kteří mají větší odhodlání vytvářet na pracovišti kulturu rovnosti. Tito vedoucí uznávají důležitost faktorů jako je transparentnost odměňování, rodičovská dovolená nebo volné pole působnosti v kreativitě, které pomáhají zaměstnancům uspět.
Tvůrci kultury mnohem častěji hovoří o celé řadě problémů na pracovišti, včetně rovnosti žen a mužů (52 % vs. 35 % všech vedoucích) a sexuálního obtěžování nebo diskriminace (51 % vs. 30 %). Jsou odpovědní a vedou organizace, u kterých je téměř dvakrát větší pravděpodobnost, že veřejně oznámí cíl přijímat a zaměstnávat více žen.
Zatímco tvůrců kultury je mezi dotazovanými pouze 6 %, představují ve srovnání se všemi respondenty genderově vyváženější skupinu (45 % žen vs. 32 % všech vedoucích pracovníků). Navíc celých 68 % z nich jsou mileniálové, ve srovnání s 59 % všech vedoucích. Pravděpodobněji povedou organizace, kde lidé kariérně rostou, zaměřují se na inovace a zůstávají odhodlaní – zisky jsou pak téměř třikrát vyšší než u ostatních firem.
Dosahování kultury rovnosti
Zpráva stanovuje kroky, které mají pomoci upravit rozdíly ve vnímání a dosahovat pokroku směrem k vyrovnanější kultuře, z níž budou mít prospěch všichni, a umožní vedoucím průběžně rozvíjet strategie tak, aby vyhovovaly měnícím se potřebám.
Výzkum znovu potvrzuje, že silné komplexní vedení a motivující prostředí jsou osvědčenými kotvami - externí odkaz pro vytvoření kultury rovnosti:
- Silné vedení. Vedoucí musí opravdu věřit tomu, že na kultuře záleží a skutečně ji upřednostňovat. Například srovnávat pokrok vedoucí ke kultuře rovnosti stanovováním a zveřejňováním cílů nebo odměňovat a uznávat vedoucí a jejich týmy za pokrok. Kultura rovnosti začíná nahoře.
- Komplexní kroky. Jít nad rámec běžných postupů. Vedoucí by se měli zapojovat do smysluplného a trvalého dialogu se zaměstnanci – zvážit osobní setkání, promyslet cílové skupiny, jít za zastupiteli. Vedení rozhovorů se zaměstnanci v reálném čase pomáhá zachytit zpětnou vazbu a motivovat vedení k rychlé změně.
- Motivující prostředí. Povzbuzovat a kultivivat tvůrce kultury. Vedoucí pracovníci by pro ně měli vytvářet příležitosti, do nichž se mohou zapojit, kde mohou převzít určité funkce související s kulturou dané organizace a najít způsoby, jak spojit vedoucí a zaměstnance orientované na kulturu a vytvářet konkrétní a praktická řešení.
Celou zprávu si můžete přečíst zde: accenture.com/gettingtoequal - externí odkaz
