Praha, 13. září 2012 – Poranění zaměstnanců ostrými hranami patří mezi nejčastější úrazy, které se objevují v důsledku podceňování bezpečnosti práce. K nejhojnějším nehodám patří rovněž pády osob a předmětů z výšky nebo do hloubky. Frekventované jsou rovněž úrazy, které si lidé přivodili při práci s náčiním nebo různým elektrickým ručním nářadím. Vyplývá to ze zjištění Státního úřadu inspekce práce. Na podobné problémy poukazují i odborníci společnosti Kimberly-Clark Professional a experti na bezpečnost práce pro oblast průmyslu.
Desítky tisíc úrazů v Česku
Na tuzemských pracovištích se měsíčně stávají tisíce pracovních úrazů. Jen v prvních 5 měsících letošního roku jich úřad inspekce práce evidoval téměř 20 tisíc, ve 46 případech lidé zemřeli a v 582 případech bylo zranění vážné. Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečná pozornost věnovaná bezpečnosti práce, za kterou hrozí zaměstnavatelům několikamilionové pokuty.
Řezná poranění v kovoprůmyslu
Zvýšenému riziku řezných poranění jsou vystaveni dělníci, kteří pracují například v kovozpracovatelském nebo automobilovém průmyslu. „Zaměstnavatelé by měli více dbát na to, aby pracovníci nosili správné a řádné ochranné pracovní pomůcky, například rukavice s vysokou odolností proti proříznutí. Samotní zaměstnanci by si zase měli uvědomit, že používání ochranných prostředků je v jejich vlastním zájmu. Jejich nošení je navíc uživatelsky přátelské. Velmi dobrý úchop za sucha i při rozlití tekutin je možné považovat za standard,“ říká Jiří Tuháček z Kimberly-Clark Professional.
Stavebnictví – tlak na efektivitu místo bezpečnosti
Nejrizikovější pracoviště se dlouhodobě nacházejí v segmentu stavebnictví, například kvůli časté práci ve výškách nebo manipulaci s těžkými předměty. „Bezpečnost stavebních dělníků silně pokulhává, priority zaměstnavatelů jsou jinde. Velkou roli v tom bohužel hraje tlak na cenu a efektivitu. Firmy jsou nuceny stavět rychle a levně. Investice do bezpečnosti je pak logicky často stavěna na druhou kolej a bezpečnost se vykonává jen formálně nikoliv reálně,“ upozorňuje Jan Adámek, odborník na bezpečnost práce v oblasti stavebnictví. Příslušné úřady se podle jeho slov navíc zabývají zejména administrativou a razítky, ale fyzická kontrola dodržování předpisů na stavbách se provádí jen okleštěně. „Dochází především k podceňování oprav, údržby objektů a pracovišť, kde se pracuje ve velice rychlém sledu, například v rozmezí dvou až tří dnů. V takových podnicích bývá kontrola opravdu výjimečná,“ dodává odborník na bezpečnost práce.
Nezodpovědní zaměstnanci
Expert současně podotýká, že s bezpečností práce si mnohdy nedělají těžkou hlavu ani samotní zaměstnanci. Pracují bez potřebných osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek, podceňují riziko a nepřikládají svému pracovišti dostatečný respekt. Na stavbě se mnohdy chovají stejně, jakoby prováděli domácí práce a svůj přístup vyjadřují slovy „zatím se nám nic nestalo“. „Nejen lehkomyslní mladí pracovníci, ale i zkušení matadoři rádi podléhají mylnému pocitu, že se jim úrazy budou vyhýbat. Zaměstnavatelé by je měli více hlídat. Pomohlo by i zpřísnění podmínek při vyplácení pojistek firmám s ohledem na školení zaměstnanců, vyhodnocení rizik a plánovanému harmonogramu prací se zřetelem na přijatá opatření,“ myslí si Jan Adámek.
Osobní ohodnocení za užívání ochranných prostředků
Počet pracovních úrazů je podle odborníků možné snížit systematickým tlakem a důrazem na vysvětlování zásad bezpečnosti práce. „Z našeho průzkumu plyne, že 61 % bezpečnostních expertů považuje za důležité zkvalitnit úroveň školení a tréninkových programů. O potřebě zlepšit monitoring zaměstnanců je pak přesvědčeno 48 % specialistů na bezpečnost práce. Ti by současně uvítali propojení nošení ochranných prostředků s osobním ohodnocením pracovníků,“ uzavírá Jiří Tuháček ze společnosti KIMBERLY-CLARK Professional, která je předním výrobcem ochranných pomůcek a dalšího sortimentu z oblasti zdraví a hygieny.
