Praha, 30. května 2013 –Přestože v řadě evropských zemí je fyzické trestání dětí zakázáno, Češi se k němu staví benevolentně. Téměř dvě třetiny české populace připouští využívání fyzických trestů u svých dětí minimálně ve výjimečných případech. Přitom se zcela jistě jedná o začarovaný kruh a fyzicky trestané děti používají násilí aktivně dále ve svém životě. Potvrzuje to i zbrusu nový výzkum agentury Mediaresearch pro Ligu otevřených mužů. Jako jediná cesta k prolomení tohoto stereotypu se jeví změna chování rodičů. "Kritizujeme násilí ve školách, na ulicích nebo stadionech. Přemýšlíme ale kriticky o násilí na dětech v samotných rodinách? Kolik z nás dosud používá nebo schvaluje tělesné tresty? Zkusme místo kritiky poměrů například jeden měsíc nevyužívat tohoto až příliš jednoduchého způsobu výchovy. Výsledkem budeme možná překvapeni," navrhuje řešení Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů (LOM) a mluvčí projektu Rodina bez násilí.
Začarovaný kruh českých trestů
„Fyzické trestání ze strany rodičů v dětství vede k benevolentnějšímu přístupu k fyzickým trestům a také vyššímu využívání fyzických trestů u vlastních dětí,“ upozorňuje na hlavní závěr výzkumu agentury Mediaresearch z května 2013 Martin Jára z LOM.
Dobrá zpráva: Trestáme méně než naši rodiče, ale …
Výzkum Mediaresearch prokázal, že Češi trestají své děti dnes méně než jejich rodiče. Zatímco zhruba polovina české populace byla občas vystavena fyzickým trestům ze strany rodičů, pouze necelá čtvrtina respondentů deklaruje stejné chování. Téměř třetina české populace deklaruje, že fyzické tresty téměř nevyužívá.
I podle výzkumu agentury GfK z roku 2011 pro nadaci Naše dítě je četnost fyzických trestů u dnešní generace výrazně nižší, než byla u předchozí generace rodičů. Zatímco dříve byly fyzické tresty první volbou, dnešní rodiče raději volí tresty v podobě zákazů či domluvy. Změnila se i skladba prohřešků, za které jsou děti fyzicky trestáni. Netrestá se za školní prohřešky, ale spíš za fyzické napadání, šikanu, krádeže a další podobné skutky. Většina rodičů je však proti legislativnímu zákazu fyzických trestů v České republice
Mezi fyzickými tresty na dětech rozlišujeme
Dle průzkumu agentury Median z roku 2012 schvaluje většina české populace fyzické tresty, jako je naplácání rukou na zadek (72 %) a pohlavek (65 %). Razantnější potrestání, facku či nařezání páskem, schvaluje menšina lidí - 29 % respektive 24 % populace. Nepotvrzuje se hypotéza, že by míra fyzického trestání dětí závisela na vzdělání, místě bydliště, věku, či příjmu rodičů.
Svět přitom fyzické trestání dětí zakazuje
Celosvětová výzkumná studie UNICEF 2006 - Study on Violence against Children říká, že více než polovina evropských dětí se těší plné legislativní ochraně před fyzickými tresty, a to jak na školách, tak i v rodinách. EU směřuje stále k rozšíření uzákonění zákazu fyzických trestů ve všech zemích EU včetně ČR. Hlavním argumentem je studie WHO z roku 2002 o vlivu násilí na dětech na jejich pozdější chování a vztahy v dospělosti, která ukazuje, že děti bité rodiči jsou v dospělosti častěji zatýkány za násilné trestné činy. Čím přísněji jsou chlapci v dětství a mládí trestáni, tím více používají v dospělosti fyzické tresty u svých dětí a tím více také používají násilí ve svém životě.
