Praha, 4. dubna 2012 - Absolventi škol mají často problémy s uplatněním na trhu práce. Mnozí z nich si ale cestu za vysněným zaměstnáním znesnadňují sami. Například přemrštěnými platovými požadavky, nezralostí nebo slabou osobní odpovědností. Na nejčastější chyby mladých uchazečů o práci upozorňuje v tomto materiálu Ondřej Hlaváček, ředitel Neumann & Partners, poradenské společnosti pro oblast lidských zdrojů.
Nereálné platové požadavky absolventů
Mladým lidem bez letité praxe leckdy chybí soudnost i pokora, čímž si zavírají dveře do mnoha zajímavých firem. Žádají sumy, které vůbec neodpovídají jejich hodnotě na trhu práce nebo postavení ve firemní hierarchii. „Ambice jsou zdravé, ale je vhodnější, když si absolventi rozplánují jejich realizaci v dlouhodobém horizontu. Kariérní růst má být přirozený a postupný. Především absolventi by si měli uvědomit, že nikdy nepřekročí svůj stín a nemohou předbíhat sami sebe,“ říká Ondřej Hlaváček, ředitel Neumann & Partners, poradenské společnosti pro oblast lidských zdrojů.
Nedočkavost plynoucí z nezralosti
Mladí uchazeči o práci by si měli dát zároveň pozor na nedočkavost, která plyne z jejich nezralosti. „Životopis třicetiletého vysokoškoláka s praxí ve třech různých firmách vypovídá o netrpělivosti a nestálosti takového člověka a nebudí dobrý dojem,“ upozorňuje Ondřej Hlaváček ze společnosti Neumann & Partners. Zároveň dodává, že v mladém odvětví, jako je například IT, mohou mladí a po úspěchu hladoví zaměstnanci vyrůst poměrně rychle. U tradičních, léty prověřených oborů, však bude postup pomalejší. Úspěch je zde v přímé korelaci s poctivou mravenčí prací na denní bázi. Dostaví se v momentě, kdy se lidé stanou profesně i lidsky zralými a budou schopni podpořit svá budoucí manažerská rozhodnutí určitou mírou životní zkušenosti. Samozřejmě se vyplatí také loajalita ke svému zaměstnavateli.
Obavy z neúspěchu
Přehnané sebevědomí absolventů není na místě, zrovna tak jako nezdravě silné obavy z neúspěchu. Strach z nenaplnění představ svazuje ruce a vede k opačnému efektu. Z druhé strany, kdo nepoznal prohru, neví, jak chutná výhra. Každý neúspěch, je-li dobře vyhodnocen, posiluje vědomí. A pokud se z něj čerství (i nečerství) uchazeči o zaměstnání poučí, jen to přispěje k jejich mentální zralosti, která je pro mnoho zaměstnavatelů velmi atraktivní.
Slabá osobní odpovědnost
Mladí kandidáti by se měli při vstupu na trh práce vyvarovat rovněž slabé osobní odpovědnosti. Přijít pozdě na domluvenou schůzku je netolerovatelné, nepřijít na předem domluvenou schůzku neakceptovatelné a nedostavit se na domluvenou schůzku bez omluvy neodpustitelné. O nenaplnění podepsané pracovní smlouvy tím, že uchazeč nakonec nenastoupí, ani nemluvě. „Každý takový lapsus je vnímán zaměstnavatelem či zprostředkovatelem velmi citlivě a většinou je zaznamenán v osobní kartě kandidáta. Uchazeči často vůbec nevnímají, že profesní život je dlouhý a nikde není psáno, že se nemůže výše uvedené neodpovědné (a neslušné) chování třeba po deseti letech v nejméně vhodnou dobu obrátit proti nim,“ uzavírá Ondřej Hlaváček, ředitel Neumann & Partners, poradenské společnosti pro oblast lidských zdrojů.
