Praha, 18. února 2010 - Výlety za jídlem jsou čím dál oblíbenější. Vždyť gastronomie je neodmyslitelnou součástí kultury každého národa a neochutnat lokální speciality je stejný prohřešek jako minout slavnou místní památku. Ideální situace nastává, když cíl dovolené kombinuje skvělé jídlo s bohatou historií a krásnou přírodou. Takové místo najdete například v Itálii, v regionu Veneto neboli Benátsko.
Veneto má snad každý z nás spojeno s romantickými Benátkami, ale do tohoto regionu patří i další historicky zajímavá města, jako je například Verona, Vincenza, Padova či Treviso. Aby byl prodloužený víkend jaksepatří, zkuste zapomenout na zlozvyk českých turistů, kteří toho chtějí stihnout co nejvíce za minimum času, navíc se zásobami jídla z domova. Naopak, nikam nespěchejte, nasávejte atmosféru starobylých uliček a vychutnávejte typickou místní kuchyni.
Slůvko místní v tomto případě platí doslova, protože italská národní kuchyně jako taková neexistuje. Můžeme spíše mluvit o kuchyni jednotlivých italských regionů, jež byly dlouhá léta samostatné a až v 19. století se sjednotily do jednoho státu. Jednotlivé kraje se ve stylu a chutích diametrálně odlišují. Například kuchyni Benátek charakterizuje Marcella Hazan, slavná autorka knih o italské kuchyni, jako „nadýchanou a jemnou“, kuchyně celé benátské oblasti je pak dle Hazanové jadrnější.
Základem typicky benátských pokrmů jsou ryby, ale také rýže či polenta. Bez povšimnutí nezůstávají ani mléčné výrobky a máslo jako hlavní tuk (na rozdíl od jihu, kde je základem olivový olej). V Benátkách se tradičně jedí marinované sardinky, úhoři, “cicchetti”, jež jsou velmi podobné španělským tapas, a oblíbené je zde také sladké, jako jsou "pan del pescatore", moučník z máslového těsta zvaný “bussolai” a další sladké benátské výrobky z mandlí.
Risotto
Rozhodně nezapomeňte ochutnat benátské risotto. Nejenže se jedná o pokrm zcela odlišný od českého rizota, ale liší se i jeho vnitrozemská verze od té nabízené v Benátkách. Na pobřeží se risotto většinou podává s mořskými plody, kdežto ve vnitrozemí třeba s dýněmi, chřestem nebo čekankou.
Zelenina
Vyhlášená je i místní zelenina, pěstovaná především v Pádské nížině. Proslulá je především čekanka různých odrůd, tedy zelenina, která není v Česku téměř známá, ačkoliv se jedná o velice delikátní druh. Ta nejlepší pochází z Trevisa. Velmi chutný je i benátský chřest, ale také dýně či luštěniny. Ve Venetu tak můžete snadno pochopit, že jídla ze zeleniny mohou být opravdovou delikatesou, a ne pouze přílohou či méně hodnotným jídlem.
Harry´s bar
Tip! Do malého baru Harry´s v Benátkách již desítky let směřují kroky celebrit a turistů z celého světa. Podnik se chlubí návštěvami Ernesta Hemingwaye, Rotschildů, Aristotela Onassise a mnoha dalších. V 50. letech minulého století tu „vynalezli“ carpaccio, tedy tenoučké plátky syrového hovězího. Podle legendy byl základem myšlenky požadavek chudokrevné šlechtičny, které lékař předepsal dietu s velkým množstvím syrového masa. Giuseppe Cipriani, majitel baru, nazval jídlo podle malíře Carpaccia, jehož obrazy se vyznačovaly zářivou červenou barvou. Harry´s bar nejdete na náměstí svatého Marka.
Jak se do Veneta dostat
Letadlem - Nejjednodušší způsob, ale zároveň nejméně pohodlný pro cestování po regionu. Z Prahy létá do Benátek několik společností, např. nízkonákladový Wizzair.com
Autem - nejrychlejší cesta vede přes německý Regensburg, Mnichov, dále pak přes Innsbruck a Bolzano. Cesta z Prahy do Benátek trvá asi 9 hodin a měří 933 km.
