Jak covid-19 ovlivňuje bankovnictví. Banky na cestě k větší konkurenceschopnosti a digitální transformaci

Praha, 11. května 2020 - Světová pandemie nemoci covid-19 zatřásla finančními trhy a ovlivnila téměř celý svět. Tato globální krize je porovnatelná snad jen se světovou finanční krizí z let 2008 až 2009. Její dopady však mohou mít dalekosáhlejší důsledky, a to především na digitalizaci práce, změny způsobu fungování a řízení rizik. Výrazným pozitivem zůstává fakt, že bankovní sektor je na tuto krizi lépe připraven.

„Bankovní sektor je oproti rokům 2008 a 2009 v relativně dobré výchozí pozici, aby mohl případné déletrvající oslabení ustát. Banky jsou dobře kapitalizovány a mají určitý prostor pro vstřebání ztrát, navíc jsou mnohem více digitalizovány, a disponují tedy schopností poskytovat většinu svých služeb i prostřednictvím digitálních kanálů. Centrální banky také pomáhají svojí včasnou proaktivní podporou úvěrových trhů tak, aby zabránily opakování dominového efektu z důvodů nedostatečné likvidity jako v roce 2008. A platební systémy jsou dnes navíc mnohem lépe schopné reagovat na změny,“ říká Klára Starková, Managing Director pro oblast finančních služeb, Accenture Česká republika - externí odkaz .

I když mnohé banky pokračují i nyní ve svém fungování v nezměněné podobě, musejí počítat s dopady nemoci covid-19 na celý sektor a na své zákazníky. Mezi hlavní potenciálně zasažené oblasti se řadí: správa úvěrů, snížení výnosů, služby zákazníkům a poradenství, nastavení provozních modelů a kontrola nákladů.

1. Správa úvěrů

Propad poptávky po výrobcích a službách, který povede ke snížení výnosů a k propouštění zaměstnanců, bude mít za následek zhoršení cash flow mnoha spotřebitelů i podniků. To může způsobit nárůst nesplácených úvěrů. Banky však mohou právě v tuto chvíli velmi dobře pomoci svým klientům a posílit tak s nimi vztah odkladem splátek, efektivní intepretací vládních opatření, personalizovanou nabídkou vhodných produktů či posilováním finančního vzdělávání.

2. Snížení výnosů

V prvních několika týdnech pandemie klesla tržní hodnota bankovního sektoru měřená hodnotou cenných papírů na nižší úroveň než během krize v letech 2008 a 2009. Důvodem je krátkodobé snížení výnosů způsobené nižšími úrokovými maržemi, poklesem příjmů z plateb, propadem financování obchodu i přeshraničních plateb a poklesem objemu služeb a poradenství pro zákazníky.

3. Služby a poradenství

Kvůli celoplošnému omezení pohybu osob se v krátkodobém horizontu projevují změny v preferencích obsluhy zákazníků. I když mnoho bank zachovává své základní služby a nechává pobočky i nadále otevřené, zákazníci stále více upřednostňují správu svého finančního života prostřednictvím aplikací a online bankovnictví. Banky proto musejí udělat maximum pro poskytování kvalitních a personalizovaných služeb i v online prostředí.

4. Nastavení provozních modelů a kontrola nákladů

Souhrnný dopad tří bodů uvedených výše povede v bankovním sektoru k nerovnováze krátkodobých příjmů a výdajů. Dle studie Accenture lze očekávat téměř jistě pokles bankovních příjmů oproti roku 2019, a to až o 50 procent při zvýšených nákladech na riziko a nižších výnosech z aktiv porovnatelných z hodnotami z let 2008 a 2009. Banky tak musejí efektivně přistoupit ke snižování svých nákladů, správě aktiv a k proaktivní péči o své zaměstnance od poboček až po call centra.

Jak se lze ze současné pandemie poučit?

„Ačkoliv se banky potýkají s mnoha výzvami, které přináší krize kolem covidu-19, je jasné, že bez ohledu na konečný výsledek jim tato situace přinese mnoho cenných ponaučení. Jako ty hlavní by si měly banky odnést nevyhnutelnou potřebu plné digitalizace, nový přístup zaměstnanců k práci z domova, úkol motivovat klienty k zajištění finanční rezervy a dostatečné likvidity a potřebu proaktivní komunikace aktuálních regulatorních nařízení s dopadem na klienty,“ uzavírá Klára Starková z Accenture ČR - externí odkaz .

Více na https://www.accenture.com/cz-en - externí odkaz